Ve sbírce muzea se nachází více než 600 tzv. čepicových odznaků rakousko-uherské armády. Základ tvoří 330 odznaků, které muzeum získalo někdy ve 20. až 30. letech 20. století a které byly zaevidovány v přírůstkové knize v roce 1936. Vzhledem k velikosti a významu souboru se rozhodlo muzeum v roce 2016 čepicové odznaky sbírat systematicky.

   Odznaky, kterých vzniklo během I. světové války mezi 2 až 3 tisíci, jsou výmluvným dokladem dobového patriotického cítění rakousko-uherských vojáků. Vznikly spontánně začátkem roku 1915, postupně se v armádě rozšířily a jejich obliba vydržela až do konce války. Vojáci či vojenské útvary si je nechávali vyrobit podle svých představ. Jejich nošení představovalo zřejmou ústrojovou nekázeň, byly však velmi oblíbené, ministerstvo války je proto dodatečně svým výnosem č. 124 ze dne 27.11.1916 povolilo a reglementovalo jejich statut. Odznaky se od té doby směly nosit na levé straně čepice. Na dobových válečných fotografiích je však vidět, že jistá uvolněnost v nošení čepicových odznaků trvala až do konce války. Vojáci navíc běžně nosili několik různých odznaků.

   Odznaky jsou velmi různorodé, liší se velikostí, použitým materiálem, způsobem výroby i zvolenými motivy. Společným rysem většiny odznaků je pouze jejich velmi dobré výtvarné řešení.

   Datace, autor a výrobce jsou v popisu odznaků uváděny přesně v té podobě, v jaké jsou na popisovaných odznacích uvedeny. České označení jednotek víceméně odpovídá současnému jazykovému úzu. U pluků a mysliveckých praporů jsou v poznámce uvedena sídla doplňovacích okresů nebo obvodů a u brigád, divizí a sborů předválečná sídla velitelství, tyto údaje nejsou uvedeny u jednotek, které byly zformovány až během I. světové války.

   Takřka jistě se v popisu jednotlivých odznaků vyskytují chyby v určení materiálu. Bez použití destruktivních metod je určení materiálu mnohdy velmi těžké. Komplikace způsobují především různé povrchové úpravy a fyzický stav odznaků. Další chyby se patrně vyskytují v dataci, roky uvedené na některých odznacích velmi pravděpodobně neodpovídají roku jejich výroby.

   Odznaky se staly již v době I. světové války předmětem sběratelského zájmu. Některé odznaky byly proto vyrobeny z iniciativy výrobců. Zájem sběratelů o tuto kvalitní drobnou plastiku trvá dodnes a její ceny mají tendenci stále růst. Na trhu se proto vyskytují i kopie a padělky odznaků.

   Muzeum je otevřeno připomínkám odborníků na čepicové odznaky.