Historie Muzea Jindřichohradecka
Muzeum Jindřichohradecka má bohatou historii sahající do 19. století. V roce 1888 byla muzejní expozice přestěhována do budovy na Zakosteleckém náměstí a již o čtyři roky později našla své zázemí v obecním domě „Na váze“ v Panské ulici.
V letech 1898–1927 sídlilo muzeum v budově bývalých masných krámů, kde si expozici během necelých 30 let prohlédlo přibližně 18 tisíc návštěvníků. Pro srovnání – jde zhruba o čtvrtinu dnešní roční návštěvnosti muzea.
Zásadním milníkem byl rok 1928, kdy byla otevřena nová muzejní expozice v renesanční budově bývalého jezuitského semináře na Balbínově náměstí v Jindřichově Hradci. Právě zde sídlí hlavní expozice muzea dodnes.
V roce 1935 získalo muzeum svůj nejvýznamnější a nejnavštěvovanější exponát – Krýzovy jesličky, největší lidový mechanický betlém na světě.
V roce 1951 se muzeum stalo okresní institucí, kterou zůstalo (s výjimkou let 1963–1964) až do roku 2003. V tomto roce se zřizovatelem muzea stal Jihočeský kraj a instituce získala současný název Muzeum Jindřichohradecka.
Od 80. let 20. století muzeum spravuje také rozsáhlý areál kostela sv. Jana Křtitele a bývalého minoritského kláštera ve Štítného ulici. Tento historický komplex prošel náročnou rekonstrukcí a dnes slouží jako významné kulturní a vzdělávací centrum. Návštěvníci zde naleznou výstavní prostory, stálé expozice, konferenční sál, odbornou knihovnu s badatelnou i pracovny muzea.
Muzeum Jindřichohradecka dnes spravuje více než 70 000 sbírkových položek, což představuje přes 100 000 jednotlivých sbírkových předmětů mimořádné historické, umělecké a dokumentační hodnoty.
