Datum: 
18. 1. 2017

Sbírku Muzea Jindřichohradecka loni obohatilo na 1500 nových předmětů

 

Sbírku Muzea Jindřichohradecka loni obohatilo na 1500 nových sbírkových předmětů. Mezi nejvýznamnější přírůstky patří například depot stříbrných mincí z Holiček u Třeboně, halenka Emy Destinnové, maketa cihelny v Otíně z roku 1940 či litografický kámen ze Zvěřinova nakladatelství v Jindřichově Hradci s pohlednicí Počátek a reliéfem firmy Brabetz – Neuhaus z 19. století. Muzeum stejně jako v roce 2015 investovalo do nových sbírkových předmětů kolem jednoho milionu korun.

 

V květnu 2016 odevzdal nálezce drobný soubor šesti stříbrných mincí a torzo koženého váčku. Místo nálezu se nacházelo při silnici E49 mezi Třeboní a Majdalenou v katastru obce Holičky u Staré Hlíny. Mince byly dle nálezce rozptýleny na ploše přibližně dvou čtverečních metrů na dně výrazného příkopu, který je s velkou pravděpodobností odpadní stokou již zaniklého rybníku Hrádeček. Při revizním archeologickém průzkumu se podařilo získat jednu další celou minci a několik drobných zlomků. Ve všech případech se jedná o tříkrejcary z přelomu 16. a 17. století, nejmladší mincí je slezský tříkrejcar z roku 1618. Geograficky jsou zastoupeny výhradně ražby mimo české území, a to ze Slezska (2 ks), německých států (4 ks) a Švýcarska (2 ks). „Právě absence domácích ražeb vede k domněnce, že majitelem mincí byl s velkou pravděpodobností cizinec pobývající na českém území krátkou dobu,“ vysvětlil archeologický technik muzea Václav Vondrovský.

 

Muzeum Jindřichohradecka v roce 2016 získalo halenku Emy Destinnové, jíž je zasvěcena jedna z expozic muzea na Balbínově náměstí. Koupilo ji z pozůstalosti paní Spilkové, která ji dostala od své přítelkyně Marie Nedbalové, manželky hudebního skladatele Oskara Nedbala. „Manželé Nedbalovi pobývali ve dvacátých letech 20. století na zámku v Chlumu u Třeboně, kde je - zřejmě opakovaně – navštěvovala i Ema Destinnová, bydlící na zámku ve Stráži nad Nežárkou, odkud to do Chlumu není tak daleko. Při jedné z návštěv prý halenku zapomněla u Nedbalových,“ přiblížil historik novějších dějin František Fürbach.

 

Zajímavým přírůstkem je také litografický kámen ze Zvěřinova nakladatelství v Jindřichově Hradci s pohlednicí Počátek z 19. století. „Litografické kameny jsou vzácné, protože se jich dochovalo jen velice málo. Naše muzeum má v celé své sbírce dva,“ vysvětlila etnografka muzea Alexandra Zvonařová. Fond národopisu také obohatila řada betlémů současných jihočeských tvůrců. Muzeum získalo velký deskový betlém Romana Galeka, betlém z rybích šupin Ludmily Dominové nebo rozměrný keramický betlém z keramičky Jihotvar Jarošov nad Nežárkou. Mezi nové sbírkové předměty patří i textilie z dílny Marie Teinitzerové nebo hornický kahan z uranových dolů v Okrouhlé Radouni. Soubor pohlednic rozšířilo několik desítek historických pohlednic z obcí jindřichohradeckého regionu a fond fotografií o unikátní snímky z osvobozování Kardašovy Řečice.

 

Umělecké fondy muzea počátkem roku 2016 rozšířil železný reliéf Poslední večeře Páně v kovovém rámu, který byl vyroben v polovině 19. století v dnes už neexistujících železárnách v Dolním Bolíkově u Slavonic. Kromě něho získalo muzeum do sbírky řadu obrazů a grafik, z nichž stojí za zmínku dva vydražené obrazy jindřichohradeckého rodáka židovského původu, akademického malíře Gustava Böhma. „Jeden z nich, datovaný rokem 1911, zachycuje letní výjev pravděpodobně z Jindřichohradecka - mírně zvlněnou krajinu s vesnicí v údolí a druhý, datovaný rokem 1924, sluncem zalité městské zákoutí neznámého italského města,“ popsal historik umění muzea Jakub Valášek. 

„V nových akvizicích vynikají dvě bibliofile. Jedná se o cyklus třiceti kreseb Vlastislava Hofmana věnovaný F. M. Dostojevskému tištěný v roce 1917 v Praze u Františka Borového nebo o číslovaný výtisk Nerudových Ballad a romancí s deseti lepty A. J. Alexe vydaný v roce 1920 v Praze u Františka Topiče,“ uvedla správkyně sbírkového knižního fondu muzea Štěpánka Běhalová. Fond jindřichohradeckých tisků obohatil titul Pláč otců svatých, tištěný v roce 1776 u Vojtěcha Ignáce Hilgartnera, Katolická misionární knížka z roku 1849 z tiskařské dílny Aloise Josefa Landfrase a 268. vydání Pravého zlatého nebeklíče z Landfrasovy tiskárny z roku 1905. „Doplnit rozsáhlý a již značně ucelený soubor jindřichohradeckých tisků o chybějící vydání se podaří jen zřídka, o to cennější jsou letošní akvizice,“ zdůraznila Běhalová.