Budovu někdejšího zámeckého pivovaru nechal postavit Adam II. z Hradce počátkem 80. let 16. století. Architektem byl vlašský stavitel Baldassar Maggi. Nejstarší inventář objektu pochází z roku 1616, avšak již o rok dříve došlo k velkému požáru, když na něj oheň přeskočil ze sousedního jezuitského semináře. I následující, periodicky se opakující požáry nutily vrchnost k neustálým přestavbám a úpravám. Stalo se tak roku 1638, 1683, 1721, 1763, 1924. Paradoxně dvěma největším, z let 1773 a 1801, se objekt pivovaru vyhnul a byl tak ušetřen. V 18. století došlo postupně ke stavbě sýpky na slad, k opravě pánve a pozdějšímu zřízení nové pánve na 60 sudů a k ozdobení 3 slepých oken ve štítu nově vystavěného křídla postavami sv. Floriána, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, které namaloval jindřichohradecký M. J. Resch. V 19. století došlo k úpravě bytu sládka, ve kterém žili v letech 1831-35 manželé Smetanovi se synem Bedřichem. Největších stavebních úprav se pivovar dočkal v 60. a 70. letech, kdy prošel rozsáhlou modernizací. Projekčně se na ní podíleli černínský stavitel J. Kocáb, pražští stavitelé G. Noback a B. Pelikan a firma Ringhoffer Kupfer-Metal Fabrik Prag. Obvodový plášť nabyl podoby s typickými formami historického romantismu uplatňovanými v industriální architektuře. Prvky jsou dodnes patrné na fasádě starého křídla pivovaru. Hlavní východní (uliční křídlo) nového pivovaru s průjezdem do dvora, kde se nyní nachází Dům gobelínů a expozice M. Hoppe-Teinitzerové, pochází z roku 1923, ve kterém byla realizována přestavba podle návrhu stavitele J. Šonského. Konzervativní, avšak rozsahem radikální úprava se měla přiblížit členění klasicistního průčelí vstupního zámeckého křídla. Objekt byl před přestavbou nižší a se zcela jiným rozvržením, jak dokládají starší dochované plány. Celý pivovar byl v majetku rodu Černínů. Po komunistickém převratu ho s malým přerušením spravovaly v letech 1949-67 Jihočeské pivovary n. p. a poté spadal pod Frutu n. p. (pozdější Fruko Schulz). V jejím provozu vydržel až do roku 1996, kdy byl ukončen nájem a zámecký mlýn a později i budovu nového pivovaru získal Památkový ústav v Českých Budějovicích.