Datum: 
30. 3. 2017 - 30. 12. 2017

Výstava v Muzeu Jindřichohradecka hravě vtáhne návštěvníky do africké divočiny

Nejen divočinou černého kontinentu provede malé i velké návštěvníky výstava Afrika hravá v Muzeu Jindřichohradecka. Život v Africe jim přibližuje řada původních hraček, masek či hudebních nástrojů. Podívají se také do africké chýše a děti si mohou prolézt stolovou horu s ukrytými jeskynními malbami a vyzkoušet si hledání diamantů v písku. Výstavu v bývalém minoritském klášteře ve Štítného ulici zahájila vernisáž ve čtvrtek 30. března v 16:00 za zvuků bubnů rytmického orchestru Hakuna Matata. Zájemci si ji mohou prohlédnout až do konce letošního roku.

Výstava je součástí cyklu „Kdo si hraje, nezlobí“, která se zaměřuje hlavně na rodiny a dětské návštěvníky a letos zaplní výstavní sál „Ve Svatojánské“ už podvanácté. „Výstava Afrika hravá představuje především oblast subsaharské Afriky a pokusí se nám ji přiblížit prostřednictvím hraček jak současných tak historických. Součástí budou i různé edukační prvky a dílny, kdy si děti budou samy moci vyrobit korálky, nebo si něco utkat, takže bude opravdu hravá,“ popsala kurátorka výstavy a etnografka muzea Alexandra Zvonařová.

Návštěvníci si až do konce roku budou moci prohlédnout kolekci afrických hraček ze sbírky Národního muzea, Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Hračky jsou většinou vyrobeny rodinnými příslušníky nebo samotnými dětmi ze snadno dostupných materiálů (dřevo, kosti, zbytky látek). Africké hračky se nevyznačují sofistikovanými technologickými postupy a ovládáním, ale velkou fantazií a zdánlivou jednoduchostí. Autoři do hraček vtělili vlastní kreativitu a vynalézavost. Odpadkové materiály např. obaly od plechovek či plasty se proměňují pod rukama tvůrců ve zvířata a mýtické postavy.

Přechod z „bezstarostného“ dětství do dospělosti je v tradičních afrických společnostech spojen s řadou přechodových rituálů, jejichž součástí je i vystoupení masek, které jsou na výstavě rovněž prezentovány. Používání a zhotovování masek není rozšířeno po celé Africe. Je omezeno pouze na subsaharskou Afriku, avšak i zde nalezneme celou řadu etnik, která masky nevyrábějí. „Nejhojněji se masek používá v pobřežním pásu od Senegalu na severu až po Angolu na jihu. V oblasti východní Afriky (Tanzanie, Mosambik, Keňa) používají masky především příslušníci kmenů Sukumu, Makonde a Wayao. Nejoblíbenějším materiálem pro výrobu masek je dřevo, které je vybíráno vždy jen z určitého stromu podle místní tradice. Získání dřeva na výrobu masky je doprovázeno mnoha rituály, jejichž průběh se u jednotlivých kmenů značně liší. Základní materiál, z kterého je maska vyrobena, bývá často doplněn ještě dalšími přírodními materiály: kůží, peřím, zvířecími zuby, mušlemi, korálky či rafiovými vlákny,“ vysvětlila kurátorka africké sbírky Náprstkova muzea Jana Jiroušková.

Výstavu doplní také působivé fotografie předního českého parazitologa a vedoucího humanitární organizace Veterináři bez hranic Davida Modrého. V průběhu roku se mohou zájemci zúčastnit různých workshopů a přednáškových cyklů seznamujících nejenom s africkou kulturou, ale i s činností humanitárních organizací, jako jsou například právě Veterináři bez hranic. Výstava bude k vidění v Muzeu Jindřichohradecka od 31. března do 30. prosince 2017.