Datum: 
14. 11. 2016

Na Jindřichohradecko se po více než 15 letech vrátil vzácný Strom života. Jedno z nejpozoruhodnějších děl barokního řezbářství na jihu Čech, které pochází z kláštera paulánů v Klášteře u Nové Bystřice, prošlo kompletním restaurováním a od roku 2001 ho vystavovala Národní galerie v Praze. Začátkem listopadu se přesunulo do Muzea Jindřichohradecka, kde ho budou moci návštěvníci obdivovat v sakristii barokní kaple v bývalém klášteře minoritů ve Štítného ulici.

„Dlouhá desetiletí byl instalován v naprosto nevyhovujících podmínkách, což se samozřejmě podepsalo na jeho stavu,“ vysvětlil ředitel Muzea Jindřichohradecka Jaroslav Pikal. Proto se církev na přelomu tisíciletí domluvila s Národní galerií, že si Strom života zapůjčí a nechá ho restaurovat. Nyní zápůjčka končí a vzácné dílo se po domluvě s církví vrátí zpět do regionu a bude hlavní ozdobou expozice jindřichohradeckého sakrálního umění. „Myslím si, že v našem muzeu bude Strom života vystaven minimálně pět až deset let, protože do Kláštera u Nové Bystřice se může vrátit opravdu až v případě, že se tam vytvoří vhodné podmínky,“ přiblížil ředitel muzea.

„Barokní dřevořezba je datována do druhé poloviny 17. století. Pravděpodobně se nejedná o českou provenienci, ale o německou,“ uvedl historik umění muzea Jakub Valášek. Doplnil, že Strom života je ve výtvarném umění poměrně vzácným námětem, v minoritském klášteře se ale poprvé setkají dva. „V křížové chodbě je malba z konce 15. století, kde je právě také zpodobněn Strom života, což je zpodobnění rodokmenu Ježíše Krista. Takže je to zajímavé i tím, že se ty dva Stromy života poprvé dostanou do jednoho objektu,“ řekl Valášek.

Dosud mohli lidé dílo spatřit v expozici Sbírky starého umění ve Šternberském paláci na Hradčanském náměstí. Národní galerie pro něj nechala vyrobit i speciální vitrínu na míru, kterou Muzeu Jindřichohradecka zapůjčí. Náročný bude také transport unikátní barokní dřevořezby. Restaurátorky, které se podílely na obnově díla, Strom života nejprve počátkem příštího týdne rozeberou a po převozu do Jindřichova Hradce jej zase v pátek 4. listopadu pomohou složit a instalovat. „Je to opravdu jemné řezbářské dílo, které prošlo poměrně náročným restaurováním a má značné nároky na šetrnou instalaci,“ doplnil ředitel Muzea Jindřichohradecka.

Jako Strom života je ve Starém zákoně označen strom poznání dobra a zla, jako symbol plného života, pokud nejsou překročena Boží přikázání. Podle biblické knihy Genesis rostl uprostřed Edenu a křesťanská tradice jej chápala jako předobraz Kristova kříže. V Novém zákoně je stromem života nazýván kříž, na němž Kristus dokonal svou oběť a umožnil nám nový přístup ke stromu života. Proto byl také zobrazován po celý středověk kříž stylizovaný do podoby stromu, v němž byly často znázorňovány postavy z Kristova rodokmenu. 

Zhruba dvoumetrový Strom života z Kláštera u Nové Bystřice, který je virtuózní dřevořezbou s vesměs nepolychromovaným přírodním povrchem, zobrazuje poslední události Kristova pozemského života, včetně posmívání, ukřižování a ukládání do hrobu. Zároveň se celou kompozicí prolíná symbolika tří osob Nejsvětější Trojice, jíž je zasvěcen klášterní kostel. Podle pověsti ho vyřezal jako projev pokání vězněný mnich, avšak vynikající umělecká kvalita, svědčící o profesionalitě řezbáře, ji zpochybňuje.